Děti, které se narodí s hlubokou ztrátou sluchu, dostávají kochleární implantáty do obou uší již ve velmi nízkém věku. Dospělí, kteří přijdou o sluch, jsou často mnohem váhavější. Přesto může oboustranná implantace prospět i uživatelům, kteří dostali svůj první kochleární implantát již před mnoha lety.

V současnosti jsou kochleární implantáty do obou uší - oboustranné implantáty - považovány za standardní péči o pacienty s hlubokou ztrátou sluchu. V začátcích kochleární implantace to přitom bylo nemyslitelné. Před zavedením implantátu do jednoho ucha bylo třeba mnoho předoperačních testů. Lékaři chtěli mít jistotu, že sluchový nerv, který je předpokladem úspěšné kochleární implantace, zůstane plně funkční. A chtěli najít "lepší ucho".

Pokud byly výsledky sluchových testů u obou uší podobné, obvykle doporučovali ucho s menší sluchovou deprivací nebo ucho s více zbytkového sluchu. Pro pacienty to bylo obtížné rozhodnutí, protože implantační technologie a chirurgické techniky v té době obvykle vedly ke ztrátě zbytkového sluchu. Měli tedy na výběr mezi sluchovou protézou nebo ponecháním toho, co z jejich sluchu zbylo. Uživatelé bez výjimky uváděli, že pro ně bylo velkou úlevou znovu slyšet a moci se opět účastnit společenského života se svými rodinami a přáteli.

Průkopníci mezi uživateli

Jedním z prvních uživatelů byl lékárník Rolf, který byl s kochleárním implantátem MED-EL Combi 40 velmi spokojený. Byl spokojen natolik, že chtěl implantát i do druhého ucha. Jeho přání nakonec splnila v roce 1998 klinika ENT. Ve stejném roce následoval malý Max, tehdy čtyřletý, jenž se stal prvním dítětem s oboustrannými kochleárními implantáty. Výsledky u dospělých uživatelů oboustranných kochleárních implantátů byly natolik přesvědčivé, že se lékaři rozhodli vsazovat oboustranné implantáty i dětem.

Od té doby mnoho klinik nabízí oboustrannou implantaci nově diagnostikovaným neslyšícím dětem: buď je prováděna simultánně během jednoho chirurgického zákroku, vyžadujícího pouze jednu anestézii, nebo v rámci po sobě jdoucích implantací s krátkou prodlevou mezi chirurgickými zákroky v rozmezí šesti až 18 měsíců.

Plánování víkendů s kochleárními implantáty

Pátek odpoledne, 15 h Volá rozrušená matka: „Niko vůbec neslyší. Zítra má narozeninovou oslavu, je mu sedm, pozvali jsme klauna i všechny jeho kamarády. Můžeme k vám prosím hned přijít?!" Na přelomu století nešlo o neobvyklý telefonát. Uživatelé kochleárních implantátů byli obvykle hluboce neslyšící na obě uši, ale většina z nich měla pouze jeden implantát. Někdy šlo jen o zkroucený kontakt baterie nebo nesprávně nastavený spínač na procesoru. Pokud uživatelé nedokázali vyřešit problém sami, museli by strávit víkend v tichu, pokud by nebyli k dispozici odborníci na kochleární implantáty z MED-EL, kteří prováděli rychlé opravy. Zejména pro děti byla taková situace psychickou katastrofou. Ale i pro dospělé to může být náročné.

Někdy dokonce může jít i o zdravotní riziko. Jeden učitel na základní škole si jednou stěžoval: „Pokud neslyšícímu dítěti s jedním implantátem došly baterie, volali jsme rodičům. Měli jsme strach, že by cestou domů na ulici nic neslyšelo.

Výhody druhé strany

Rolf měl pravdu, když trval tom, že chce druhý implantát. Přináší to skutečně více výhod než jen jistotu zálohy a záruku, že budete mít implantát v lepším uchu. Nejdůležitějšími výhodami oboustranné implantace jsou lokalizace zvuku a schopnost zjistit, zda je zdroj zvuku umístěn na levé nebo pravé straně hlavy.

Všechny další přednosti vyplývají z těchto dvou výhod, podobných výhodám binaurálního sluchu u lidí se dvěma plně funkčníma ušima[1]. Pozorovali to odborníci na Würzburgské univerzitní klinice u svých prvních dvou pacientů s oboustrannými kochleárními implantáty. Svá zjištění publikovali ve vědecké studii. Porozumění řeči na pozadí šumu se při použití oboustranných kochleárních implantátů u všech účastníků studie výrazně zlepšilo. Následovalo mnoho studií o porozumění řeči a lokalizaci zvuku. Vědci se shodovali jako nikdy dříve: oboustranná implantace má pro uživatele kochleárních implantátů s oboustrannou hluchotou jednoznačné výhody.

Nejvýznamnější výhodou oboustranné implantace je správná lokalizace, která obzvláště důležitá v nebezpečných situacích.

Co nejdříve

Specialisté na kochleární implantáty Joachim Müller, Franz Schön a Jan Helms, autoři první studie o oboustranné kochleární implantaci, dospěli k závěru, že přínos druhého implantátu se zdá být nezávislý na časovém období mezi první a druhou implantací. Toto zjištění je však zmírňováno tím, co víme o neuronálních vývojových procesech. „Náš mozek závisí na kontaktech mezi nervovými buňkami, takzvanými synapsemi,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopis „Schnecke“ neurolog z Univerzity medicíny v Hannoveru Andrej Kral.[2]. Lidský mozek a jeho synapse jsou flexibilní a dokáží se učit. Ztráta sluchu může spustit proces učení a reorganizaci mozku. Tento proces umožňuje efektivní využití zbytkového sluchu.

„Ztráta sluchu má zvláště silný dopad v dětství, když se mozek vyvíjí,“ říká Kral. „Ztětšina synapsí ... závisí na sluchu.“ Naučit se slyšet jako dospělý je mnohem obtížnější: „Vyžaduje to složité neuronální soustrojí, složitý mozkový počítač. Schopnost slyšet se může rozvinout pouze tehdy, pokud se člověk naučí poslouchat v raném věku. Ranný sluchový zážitek už nelze po dokončení kritické fáze vývoje nikdy nahradit. Proto by měla ztráta sluchu v dětství být léčena co nejdříve. “

Kral cituje výsledky kolegyně výzkumnice Angeliky Illgové: spolu se svým týmem v německém Centru sluchu v Hannoveru zjistila, že děti narozené s oboustrannou hluchotou, kterým byl druhý implantát vsazen o něco později, než ten první, vykazovaly u druhého implantátu pomalejší pokrok.

Opožděný start - přesto úspěch

S odkazem na tuto a podobné publikace nebyla u dětí, které získaly svůj první implantát již před delší dobou, zvažována možnost osazení druhého. A to navzdory zjištěním würzburgské skupiny, které poukazovaly na úspěšnost i při dlouhých intervalech mezi implantacemi. V rozhovoru z roku 2013 Andrej Kral, který je profesorem audiologických neurověd v Hannoveru, přemýšlel o tom, že by binaurální schopnosti při pozdější druhé implantaci mohly být podpořeny logopedickou a jazykovou terapií.[3]

Jednou ze speciálních binaurálních dovedností, u níž se předpokládalo, že se vyvíjí pouze v prvních letech života, byla lokalizace zvuku. Ve studii z roku 2018 se touto schopností u dětí s oboustrannými kochleárními implantáty zabývala vědkyně Catherine Killianová [4]. V rámci své studie Killianová a její kolegové testovali více než 100 dětí s oboustrannými implantáty, u nichž byla mezi první a druhou implantací časová prodleva až dvanáct let.

„„Časová prodleva by proto u dětí s oboustrannou hlubokou ztrátou sluchu měla být minimalizována,“ shrnula Killianová výsledky své studie a vysvětlila: delši interval mezi implantacemi ... vedl u dětí používajících oboustranné kochleární implantáty k nižší přesnosti lokalizace zdroje zvuku. Podle výsledků studie došlo u dětí po druhé implantaci ke zlepšení i v případě, že druhý kochleární implantát byl osazen po deseti či více letech.

Na technologii záleží!

Vědci z Bradfortu a Leedsu ve své studii [5] rovněž zdůraznili, že bezpečnost lokalizace zvuku u těchto dětí významně závisela na typu implantátu. Uživatelé kochleárních implantátů MED-EL vykazovali přesnější lokalizací a dokázali zvládnout i pětiletý interval mezi implantacemi.

[1] Více informací: More than the sum of its parts

[2]Research for good hearing, implantable hearing systems - rozhovor s Prof. Dr. Andrejem Kralem, převzato z: Schnecke, vydání 82, str. 11f, prosinec 2013

[3]ref:Research for good hearing, implantable hearing systems - rozhovor s Prof. Dr. Andrejem Kralem, převzato z: Schnecke, vydání 82, str. 11f, prosinec 2013

[4] Killian C, Scally A, Killian E, Totten C, Raine C, Factors Affecting Sound-Source Localization in Children with Simutaneous or sequential bilateral cochlear implantation. Uši a sluch. 5 Doi: 10.1097/AUD.0000000000000666

[5]Killian C, Scally A, Killian E, Totten C, Raine C, Factors Affecting Sound-Source Localization in Children with Simutaneous or sequential bilateral cochlear implantation. Ear Hear, 2018 5. října. Doi: 10.1097/AUD.0000000000000666