Nové údaje potvrzují: Péče o sluch snižuje riziko demence
Nové údaje potvrzují, že ztráta sluchu je jedním z rizik demence, kterému lze předcházet. Ve skutečnosti je jedním ze dvou nejvýznamnějších. Každý z nás tedy může snížit své individuální riziko demence!
Tým pod vedením londýnského specialisty na geriatrickou psychiatrii Prof. Gilla Livingstona, MBchB, MD, FRCPsych, zveřejnil ve vědeckém časopise The Lancet druhou aktualizaci svého výzkumu "Prevence demence, intervence a péče: zpráva stálé komise Lancet 2024" zveřejněná v časopisu The Lancet. [1] Již v roce 2017 [2] a znovu v roce 2020 [3] a znovu v roce 2020 [3] tato skupina označila ztrátu sluchu za největší modifikovatelný rizikový faktor demence v pozdějším věku. V této takzvané metastudii vědci porovnali údaje ze všech studií na toto téma na celém světě, a získali tak mimořádně významné a spolehlivé výsledky. K dvanácti již dříve známým modifikovatelným rizikovým faktorům demence nyní přibyly další dva: poruchy zraku a zvýšená hladina cholesterolu. Podezření padá také na nedostatek spánku, nedostatky ve výživě, různá infekční onemocnění a záněty včetně zánětů zubů, stejně jako na některá duševní a psychiatrická onemocnění a hormonální vlivy. Současná studie však potvrzuje, že ztráta sluchu je obzvláště významným rizikem demence: čím výraznější je porucha sluchu, tím vyšší je riziko pozdější demence. Podle současných zjištění jsou zvýšená hladina LDL cholesterolu a ztráta sluchu dvěma největšími rizikovými faktory demence, kterým se lze vyhnout, každý z nich představuje sedm procent.
Každý může snížit své individuální riziko demence
Čistě matematicky řečeno, kdybychom vyloučili všechny kontrolovatelné rizikové faktory, onemocnělo by demencí téměř o polovinu méně lidí. Ve skutečnosti se některé z faktorů navzájem ovlivňují, jak uvedl neurolog Prof. Dr. Peter Berlit, generální sekretář Německé neurologické společnosti. Jako příklad uvádí vliv ztráty sluchu nebo zraku na komunikaci, což má dopad na kognitivní schopnosti a sociální interakce. Uvádí jen dva z možných důsledků neléčených poruch sluchu, které mohou mít vliv i na riziko demence. Každý jedinec však může snížit riziko demence tím, že se bude jednotlivým faktorům pokud možno vyhýbat nebo v případě potřeby zasáhne. Pokud jde o ztrátu sluchu: co nejvíce chránit sluch, zajistit odpovídající péči o sluch a v případě potřeby terapii, udržovat sociální kontakty a řešit psychický stres způsobený ztrátou sluchu!
Vědci doporučují péči o sluch jako prevenci demence
Hypotéza některých výzkumníků, že demence a ztráta sluchu mají společné kardiovaskulární příčiny, což znamená, že ztráta sluchu je pouze indikátorem zvýšeného rizika demence, se zřejmě nepotvrdila. Riziko demence se však zvyšuje tím více, čím déle ztráta sluchu přetrvává, a autoři studie předpokládají, že „psychosociální důsledky ztráty sluchu, jako je osamělost, deprese a sociální izolace, by mohly hrát určitou roli“. Podle vědců lidé s poruchou sluchu také potřebují větší kognitivní zdroje pro poslech, a proto mají méně kognitivních zdrojů pro jiné dojmy. To by mohlo mít další vliv. Pokud lidé se sluchovým postižením používají sluchadla, dosahují tzv: „výrazně nižší riziko kognitivního poklesu a demence než ti, kteří pomůcky nepoužívají. [...] Důkazy o prospěšnosti sluchadel z hlediska rizika demence jsou stále jasnější,“ potvrzují autoři studie. S ohledem na aspekty zdravotní politiky doporučují: „Zavedení naslouchátek, která by účinně zabránila demenci, by pravděpodobně ušetřilo náklady.“
[1] Livingston G Huntley J Liu KY et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2024 report of the Lancet standing Commission. Lancet. 2024, https://doi.org/10.1016/S0140-6736(24)01296-0 [2] Livingston G Sommerlad A Orgeta V et al. Dementia prevention, intervention, and care. Lancet. 2017; 390: 2673-2734 https://doi.org/10.1016/S0140-6736(17)31363-6. [3] Livingston G Huntley J Sommerlad A et al. Dementia prevention, intervention, and care: 2020 report of the Lancet Commission. Lancet. 2020; 396: 413-446 https://doi.org/10.1016/S0140-6736(20)30367-6 [4] https://science.orf.at/stories/3226155/ am 2. August 2024, 9:58 Uhr