BONEBRIDGE – sluchový implantát pro každou situaci

Sedmiletý Jakob Ratz je nadšený sportovec a rád chodí i do školy. Jeho BONEBRIDGE mu zajišťuje, že se může v obou situacích plně zapojit.

„Všichni milujeme sport,“ představuje Lisa Ratzová svou rodinu. Jejich starší syn Jakob jezdí na kole, hraje tenis, fotbal a miluje lyžování. Obzvlášť nadšený je z ledního hokeje. S bruslemi, hokejkou a pukem se Jakob seznámil už ve třech letech. Už několik měsíců je součástí jeho každodenního života také škola. Jeho oblíbeným předmětem je matematika. „Protože mi to jde,“ rozzáří se.

Jakobův první školní rok byl až do několika týdnů před naším rozhovorem plný lockdownů kvůli koronaviru a často využíval domácí výuku. Je rád, že se mohl vrátit do školy. Jeho matka si oddechla nejen proto, že je opět možná výuka ve třídě, ale také proto, že Jakoba škola baví a že mu to jde.

Velký šok

Byly doby, kdy se Lisa Ratzová obávala, že její syn bude mít ve škole větší potíže. Krátce po narození byla Jakobovi diagnostikována středně těžká až hluboká ztráta sluchu na pravém uchu způsobená atrézií zvukovodu. „Byl to pro mě šok!“ vzpomíná na okamžik, kdy jim byla sdělena diagnóza. „Jacob byl moje první dítě a nic tomu nenasvědčovalo.“

Při atrézii zvukovodu není vytvořen zevní zvukovod a vada může zasahovat i ušní boltec nebo střední ucho. V Jacobově případě je postiženo pouze pravé ucho. Zatímco jeho boltec vypadá jen mírně atypicky a střední ucho je zcela nenápadné, část zvukovodu, která není zvenčí vidět, je uzavřena těsně před bubínkem. Zvuk se tak nemůže přirozeně dostat do zdravého vnitřního ucha. Pokud se však použije naslouchátko nebo implantát pro kostní vedení, který vede zvuk přímo do hlemýždě přes lebeční kost, může být zvuk zpracován přirozeným způsobem.

Nestačí jedno zdravé ucho?

„Náš přítel měl nehodu při potápění a na jednu stranu už neslyší. Tak jsem si říkal, co kdyby se to stalo na Jakobově „dobré straně“ ?“ Matce dvou dětí však přišly na mysl i možné problémy ve škole, protože ve školních třídách je málokdy klid. Rozumět řeči v hlučném prostředí však vyžaduje sluch na obou stranách.

Již v roce 2008 jedna americká studie ukázala, že děti s jednostrannými sluchovými vadami mají častěji problémy ve vývoji řeči, sociálně-emocionálním vývoji a ve škole než jejich vrstevníci bez sluchového postižení. Až 35 procent dětí se sluchovým postižením musí opakovat alespoň jeden školní rok a až 60 procent potřebuje doučování po dobu jednoho nebo více let.

Na letním setkání „Dunajské otolaryngologické společnosti“ v červnu 2021 v St. Pöltenu, univerzitní profesorka Dr. Susan Arndtová, vedoucí vedoucí lékařka ORL univerzitní kliniky ve Freiburgu a zástupkyně vedoucího implantačního centra na téže klinice, poukázala také na kumulaci problémů s chováním u jednostranně neslyšících dětí. Například bývají hyperaktivnější. Univerzitní nemocnice ve Freiburgu dokonce zkoumá možnou souvislost mezi jednostrannou hluchotou a poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

A konečně, dvě zdravé uši také umožňují akustickou prostorovou orientaci a porozumění řeči, a to i v hlučném prostředí.

Život s oběma stranami

„Považovali jsme za správné vybavit pravé ucho sluchadlem, abychom našemu dítěti ukázali, že i na této straně se v životě něco děje,“ říká Lisa Ratz. Zpočátku Jakob používal běžné zařízení s kostním vedením, které mu bylo přitisknuto ke spánkům pomocí čelenky. „V určitém věku je to pro dívky s čelenkou pravděpodobně jednodušší než pro chlapce. Zařízení pro uchycení systému kostního vedení jsem našila také do různých čepic.“

Jakob však musel vždy, když chtěl přístroj používat, jednu z těchto čelenek nosit. Při hledání alternativ na internetu narazila Lisa Ratzová na beztlakové zařízení ADHEAR, které se drží pomocí lepicího adaptéru za uchem. Zařízení ADHEAR bylo pod Jakobovými vlasy sotva viditelné, a přitom se používalo tak snadno, že byl schopen sám vyměnit baterie ještě v době, kdy chodil do školky. „Jakobovi to vždycky šlo dobře i bez naslouchátka, ale toho rozdílu jsme si všimli.“ Pokud ADHEAR neměl hned ráno k dispozici, požádal o něj.

Těsně před nástupem do školy, v šesti a půl letech, dostal Jakob implantát s kostním vedením – BONEBRIDGE.

Slyšení na obě strany přináší mnoho výhod

Matka Lisa si stěžuje, že mnozí lékaři neposkytují dostatek informací o různých možnostech – přinejmenším pro dítě, jako je Jakob, které se na první pohled zdá, že se bez sluchadla obejde. Při několika příležitostech byl Jakob přirovnáván ke skokanovi na lyžích Gregoru Schlierenzauerovi, který to koneckonců také dobře zvládá jen s jedním slyšícím uchem.

Přesto by příběh úspěšného rakouského sportovce mohl sloužit jako argument pro slyšení na obě strany. Když Schlierenzauer v létě 2016 pracoval na svém návratu po zranění, řekl jeho osobní trenér Marc Nölke listu „Kleine Zeitung“, že výsledky neurologických testů jedné oblasti v Schlierenzauerově mozku ukázaly, že je nedostatečně aktivovaná, pravděpodobně kvůli jeho jednostranné hluchotě. „Dlouhou dobu byl schopen tento asymetrický aktivační vzorec a jeho následky kompenzovat. V určitém okamžiku se však i ty nejstabilnější kompenzační struktury zhroutí.“ Výsledkem byl mimo jiné problém s rovnováhou, která je pro každého skokana na lyžích zásadní.

Podle Nölkeho se Schlierenzauer snažil čelit možným následkům své jednostranné hluchoty speciálním výcvikem. A rodina Ratzových se rozhodla pro včasnou péči o postiženou stranu Jakobova sluchu a pro implantaci, když mu bylo šest let.

Implantace u dětí

Cesta k implantaci nebyla pro rodinu Ratzových jednoduchá. Jakob i jeho rodiče byli s přístrojem ADHEAR spokojeni. Jediné, co je však obtěžovalo, byla nutnost časté výměny lepicího adaptéru, protože Jakob provozuje sporty, u nichž se hodně zpotí.

Naštěstí se Jakobovi rodiče seznámili s Thomasem Ringhoferem, MSc, klinickým technikem, který se staral o Jakobův přístroj pro kostní vedení. Ten jim navrhl alternativní možnost: sluchový implantát s kostním ukotvením zvaný BONEBRIDGE.

„Náš ORL lékař tehdy řekl, že na implantát je pro Jakoba příliš brzy,“ vzpomíná jeho matka. Rodina chtěla získat druhý názor a obrátila se na tým implantologů ORL oddělení krajské nemocnice v Klagenfurtu. Implantát BONEBRIDGE je totiž vhodný pro děti od pěti let. Optimální umístění se určí před operací pomocí povinného CT vyšetření, a to i u malých hlav a tenkých lebečních kostí.

V současné době působí v Korutanech čtyři ORL specialisté. Mají zkušenosti s indikací a operací sluchových implantátů a v současné době působí tyto týmy na 15 klinikách po celém Rakousku.

Operace byla nekomplikovaná

Někteří známí rodiny byli před operací skeptičtí. Nikdy si nevšimli, že Jakob má problémy, i když nepoužíval naslouchátko. „Samozřejmě, že když se máte podrobit operaci, máte zpočátku obavy!“, musí Lisa Ratzová přiznat. „Ale já pocházím z lékařského oboru. Personálu důvěřuji.“

Jakob, kterého na zákrok připravila několika videi na YouTube, neměl z operace žádný strach. „Celkově bylo všechno naprosto jednoduché. Myslím, že celá příprava před anestezií a po ní vyžaduje větší úsilí než samotné zavedení implantátu. Jacob byl po operaci bez bolesti. Operace se často vydává za problematičtější, než nakonec je.“

První nasazení o dva měsíce později přineslo další překvapení. „Jakob byl obeznámen se slyšením na pravou stranu z přístroje ADHEAR. Ale s BONEBRIDGE byl sluch ještě hlasitější a zřetelnější.“ Nyní nosí zvukový procesor po celý den.

„Na zahradě máme bazén. Když do něj Jacob jde, odloží si procesor. Ale děti, které mají implantáty na obou stranách, mohou jít do vody i s nosítkem WaterWear.“ Všichni se na něj těší. Jediné, na co zatím nepřišel, je, jak procesor umístit pod helmu, když hraje hokej – ale už má helmu na kolo, která mu sedí!

Sluchový implantát ve škole

Po první aktivaci implantátu BONEBRIDGE čekal Jakoba brzy první školní den. Pro jeho spolužáky implantát a s ním spojený procesor nikdy nepředstavovaly problém.

Lisa Ratz získala podporu spolkové země Korutany od pana Bergera, učitele základní školy, který je sám oboustranně vybaven naslouchátky. Probral s ní zvláštní výzvy, kterým bude Jakob čelit, a poskytl jí své rady. Naposledy strávil dvouhodinovou vyučovací hodinu vysvětlováním procesu slyšení Jakobovým spolužákům a snažil se, aby Jakobova situace byla pochopena.

„Jacob byl připraven na to, že se mu budou smát, ale naštěstí zatím nemá žádné špatné zkušenosti,“ těší se jeho matka. „Naopak, spousta dětí si myslí, že ta věc s magnetem vypadá skvěle.“ Prozatím se rodina již neobává každodenního školního života a z Jakobova pohledu se zdá být zajištěna i jeho sportovní budoucnost. Dodává: „Pravděpodobně se stanu profesionálním hokejistou!“ Až tedy budou Jakoba povzbuzovat jeho budoucí fanoušci, doufejme, že to s pomocí svého BONEBRIDGE uslyší z obou stran – stejně jako všechno ostatní v životě.