Přímý vliv koronaviru na sluch je předmětem kontroverzních diskuzí mezi experty. Nepřímo má pandemie vliv především na odsouvání kontrolních vyšetření sluchu a potřebné léčby nově zjištěných poruch – některé z nich mohou mít dokonce vážné následky.
HEARRING je nezávislá mezinárodní skupina expertů na poli sluchových implantátů, která se zabývá výzkumem, spoluprací a další edukací. I když se během koronavirové krize nemohly a stále nemohou pořádat velké konference, tato skupina vedla a stále vede nepřetržitou diskuzi ohledně výzev, které na ORL specialisty čekají po skončení koronavirového období. Specialisté, včetně prezidenta CIA prof. Dr. Wolf-Dietera Baumgartnera, nedávno projednávaly první kroky, které na ORL lékaře čekají po skončení krize v červenci.
Možný vliv infekce virem Sars-Cov-19 na sluch byl opakovaně potvrzován, ale dodnes nebyla zveřejněna žádná oficiální data, která by potvrzovala, že by se lidé, kteří prodělali infekci koronavirem, měli bát zhoršení svého sluchu. Přesto má však pandemie samotná vliv na péči v oblasti ORL a audiologická péče.
Nedostatečná péče kvůli koronaviru!
Kromě jiných problémů v oblasti ORL péče, které koronavirus způsobil, uvádí čtvrtina z 67 dotazovaných [1] expertů ze 42 měst 10 evropských, asijských, severoamerických i jihoamerických zemí odkládání operačních výkonů pro zavádění sluchových implantátů. Třetina dotazovaných expertů si navíc stěžuje i na odklad patřičné léčby novorozenců s vadami sluchu vzhledem k faktu, že novorozenecký screening nebyl prováděn tak, jak dříve bývalo běžné.
Léčba hluchoty u dětí i dospělých patří mezi urgentní péči v rámci ORL péče: většina klinik označuje zpoždění do 3 měsíců v rámci sekundární péče jako přípustné. Ve všech ostatních případech doporučují rychlou diagnózu a patřičnou péči – především po předělané meningitidě (zánětu mozkových blan), ale také pro novorozence s vrozenou vadou sluchu a pro děti, které utrpěly náhlou ztrátu sluchu. Pro tyto osoby závisí rozvoj řeči především na schopnosti slyšení. Jelikož miminka slyší ještě před tím, než se narodí, období před narozením je nutné také považovat za „období s hluchotou“ pro ty, kteří se s hluchotou narodí.
Pláč v mateřském jazyce
Před více než desti lety zveřejnila skkupina vědců z Würzburgu, Lipska a Paříže [2] výsledky své studie, které prokazují, že novorozenci při pláči imitují svůj mateřský jazyk. Vědci analyzovali pláč 30 německých a 30 francouzských novorozenců: Zatímco německé děti pláčou tak, že se během pláče tón snižuje, francouzská melodie naopak stoupá. Odlišnosti v hlasitosti pláče také odpovídají typickým rysům příslušných jazyků.[3]
Opravdu je to tak, nenarozené děti jsou již v posledním měsíci těhotenství schopné vnímat melodii hudby a řeči a často i rozpoznat slyšené hlasy a asociovat jednotlivé rysy řeči s určitými náladami. Tyto brzké zkušenosti poté mají vliv i na jejich pláč. Proto není vůbec překvapivé, že u dětí, které se narodily hluché nebo s vážnou vadou sluchu, umožnuje kochleární implantát dosáhnout mnohem lepších výsledků při rozvoji sluchu a řeči.
Sluch netoleruje zpoždění
Již několik studií ukázalo, že načasování operace pro zavedení kochleárního implantátu může značně ovlivnit úspěšnost této sluchové pomůcky u dětí, které se s hluchotou narodily. Dříve se za „brzkou implantaci“ považovala implantace před nástupem dítěte do školy, dnes se diskuze zaobírá rozdíly mezi rozvojem sluchu a řeči u dětí, kterým byl implantát voperován ještě před prvními narozeninami. Skupina skandinávských vědců vedených Evou Karltorp [4] nyní ukazuje, že kochleární implantáty jsou bezpečné a spolehlivé i pro děti mladší devíti měsíců a takto brzká implantace vede k přirozenějšímu rozvoji řeči v porovnání s dětmi, které svůj implantát dostaly až později.
To se však netýká pouze dětí: Je také známo, že v případě dospělých, kteří v průběhu života o sluch přišli, je jedním z významných faktorů i doba, po kterou daná osoba slyšela jen částečně nebo vůbec. Čím kratší tato doba je, tím lepší jsou následné výsledky kochleárního implantátu.[5]
Neztrácejme čas!
Experti v HEARRING se shodují: Většinou je úprava sluchu urgentní záležitostí. Úprava sluchu na neslyšícím uchu snese určitý odkad jen v případě, že druhé ucho je zdravé. I toto zdržení by však nemělo být delší než několikatýdenní.
„Poskytování bezpečné péče je v době koronavirové krize je výzvou jak pro lékaře, tak pro samotné pacienty,“ ale průzkum HEARRING ukazuje: „na konci června 2020 většina klinik zavedla patřičnou pravidelnou péči o své pacienty.“ A: „zpoždění ve stanovení diagnózy či nasazení patřičné léčby může pacienta poškodit.“ Dokonce ani trvající pandemie by neměla být důvodem odkladu potřebných lékařských vyšetření u indikovaných pacientů. A odložená vyšetření by měla být ihned dohnána a řádně provedena.
[2] Newborns´Cry Melody is Shaped by Their Native Language, B. Mampe et al., Current Biology 19, 1994-1997, Dec. 15, 2009, DOI 10.1016/j.cub.2009.09.064;
[3] Einblick in diese Forschungsarbeit bietet eine aktuelle Reportage der New York-Times: https://www.nytimes.com/2020/04/15/parenting/baby/wermke-prespeech-development-wurzburg.html
[4] Karltorp E, Eklöf M, Östlund E, Asp F, Tideholm B, Löfkvist U. Cochlear implants before 9 months of age led to more natural spoken language development without increased surgical risks. Acta Paediatr. 2019;00:1–10. https://doi.org/10.1111/apa.14954
[5] vgl. Zeh R, Baumann U, Stationäre Rehabilitationsmaßnahmen bei erwachsenen CI-Trägern, HNO 2015.63:557-576, DOI 10.1007/s00106-015-0037-2
